Od roku 1939, kdy byla vyhlášena nová protektorátní vláda, byly dodávky všeho druhu odváděny do Německa. Také obec Paštiky měla dodávkovou povinnost, která byla tak velká, že ji nemohla splnit. To však nezůstalo bez následků. V Paštikách byl zatčen rolník Jan Vaňáč a odvezen do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde byl vězněn tři čtvrtě roku.
V tomto roce byly některé ročníky hochů a dívek odváděny na nucené práce do Německa. Od nás museli odejít František Jícha, František Pazderník, Josef Šilha, Alois Klíma, Václav Jícha, Ludvík a František Lukešovi, Německá armáda stále ustupovala, musela budovat různá obranná opatření a tak docházelo k dalším odvodům. Jaroslav Vaňáč z Paštik a Robert Straka z Dobšic pracovali na zákopech v Dolních Rakousích. FrantišekKoubek a Josef Motyka z Bezdědovic pracovali na moravských hranicích.
Rudá armáda se blížila, obyvatelé začali volněji dýchat a připravovali se na její příchod. Na Němcích byla pozorována nervozita, která se projevila také při poslední kontrole o velikonocích v hostinci u Machů. Tehdy zástupce německé branné moci prohlásil: "Mohli bychom vás postřílet za zatajené zásoby, ale my to dělat nebudeme". Občané věděli, že fašisté mají strach.
Na jaře 1945 Němci evakuovali své soukmenovce z Pruska. Říkalo se jim běženci a byli přiděleni jednotlivým obcím, které se musely o ně starat. V tanečním sále u Vaněčků jich bylo umístěno čtyřicet.
Přišel 5. květen. V 10:30 hodin došla na četnickou stanici v Blatné zpráva, že je revoluce. Mládež se s velkým elánem vrhla do nového života a nehledíc na nebezpečí, pomáhala odzbrojovat Němce.
Občané z Bezdědovic se po osvobození pustili s chutí do obnovy obce. Železniční zastávka byla schválena a na náklady obce se začalo se stavbou čekárny. Hodnota díla činila 40 tisíc Kč.
Dalším problémem byla stavba nového mostu přes Závišínský potok. Obec se touto záležitostí zabývala již po 1. světové válce, kdy byla obstarána všechna povolení, ale ke stavbě nedošlo pro neshodu občanů. Jedna část žádala stavbu mostu u domku Felixe Řediny a druhá u mlýna. Ke skutečné stavbě dochází až v r. 1955.
Na obec Paštiky došlo rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 8. 2., č. 200, jímž na žádost osady Bezdědovice zaniká působnost obce v Paštikách a obcí se stávají Bezdědovice.
Mlynáři Františku Scheinherrovi byla znárodněna parní pila a byla začleněna do národního podniku Chodské pily. Také zbytkový statek z první pozemkové reformy, který spravoval statkář Josef Tintěra, byl předán do národní správy družstevní mlékárně v Blatné.
Koloniální obchod, který byl umístěn ve mlýně, byl od 1. října 1950 převeden do správy západočeského konzumního družstva.
V r. 1950 dochází ke změně ve vedení obce. Dosavadní předseda MNV Josef Ředina ze zdravotních důvodů odstupuje a novým předsedou zvolen Václav Kraizl. V r. 1953 začínají přípravné práce na elektrifikaci vesnice.
Ustavující schůze Jednotného zemědělského družstva se konala 21. prosince 1951. Zakládajících členů bylo 19 a prvním předsedou byl zvolen Josef Peroutka.
