26. července vypukla 1. světová válka, do které odešlo z naší osady více než 50 mužů, z nichž se 16 nevrátilo. Občané uspořádali sbírku a postavili padlým vojákům na návsi pomník. Občané uvítali rozpad Rakousko–Uherska a vznik Československé republiky. Jednou z výhod nové republiky bylo volební právo, které získaly osady. Na základě přímého volebního práva byl zvolen obecní výbor a jeho prvním starostou se stal Josef Šilha z Bezdědovic.
V Bezdědovicích již od r. 1608 stojí mlýn, který byl v r. 1898 přistavován a v této podobě ho od Františka Hajšmana koupil v r. 1914 mlynář František Scheinherr z Blatné. U mlýna stál starý dřevěný katr. V r. 1921 byla postavena nová pila, která již měla parní pohon a byla zařízena více stroji – dva katry, sámovačka, šindelka. Mlýn s pilou byly propojena transmisí. Na pile našlo práci asi 15 lidí a ve mlýně čtyři.
Většina mužů z naší osady byli kameníky. Pracovali v lomu u Bezdědovic, tzv. "Dubinská skála", v lomu v Paštikách, Blatné, ale docházejí za prací až i do lomu v Hudčicích. V r. 1924 odchází z nedostatku příležitosti 8 kameníků do Francie. Pracují tam dva roky a jejich umění je velmi ceněno.
Zemědělská reforma pomohla bezzemkům, jimž byla přidělena půda. U nás došlo k parcelaci některých polí bezdědovického dvora, který patřil k blatenskému velkostatku. Občanům byla rozdělena pole od silnice u dvora až k Hodáni, kde dříve býval rybník.
V r. 1899 byla postavena železnice z Březnice do Blatné. Na zkoušku po dobu jednoho roku byla v r. 1933 nad mlýnem zřízena železniční zastávka. Muži byli v tomto roce příležitostně zaměstnání na stavbě silnice od Bezdědovic do Chlumu. Dělníci dostávali za svou práci 10 až 13 Kč denně. I v dalších letech se pokračovalo na stavbě silnice, a to od Blatné až k Závišínu. Uvnitř osady byla provedena oprava spojovací cesty z Paštik do Dobšic.
11. dubna 1935 vyšel zákon o civilní protiletecké ochraně. Do CPO bylo z Bezdědovic zapojeno 40 mužů, kteří vykonávali organizované služby.
