Slovo končící starostky

Odcházím, jak už to bývá, napůl vesele, napůl se smutkem v duši. Ohlížím se zpět na 14 let života vyplněného uspokojující prací starostky obce. Chtěla bych této příležitosti využít k tomu, abych všem, kteří mě tímto významným životním obdobím provázeli upřímně poděkovat za spolupráci, která mnohdy přerostla v přátelství , podporu a pochopení. Dovolte mi poděkovat zastupitelům obce, občanům, zástupcům města Blatné, dobrovolným hasičům, představitelům krizového štábu kraje a především mé rodině, která se mnou prožívala mé úspěchy, ale hlavně mě podporovala v kritických situacích, s nimiž nikdo nepočítal a ani nemohl počítat, např. povodně v roce 2002. Požadavky na naši práci byly opravdu mimořádné a naše nervy dostaly často zabrat. Přesto jsme nakonec všechno zvládli, a myslím, že na sebe můžeme být pyšní. Výsledek byl dílem kolektivu i každého z nás jednotlivě. Podali jsme důkaz o svých schopnostech a za to Vám všem patří můj dík! S ukončením starostování pro mě končí jedna etapa života, a začíná nová. Svůj čas bych nyní ráda věnovala své rodině. Těším se na klidné a pohodové chvíle strávené se svými vnoučátky, která se nemohou dočkat, až budou mít babičku konečně jen a jen pro sebe. Po dlouhých pracovních letech přijde i čas na koníčky, mezi které patří sebevzdělávání, pěší turistika, jízda na kole, fotografování a čtení knih. Mam-li se ohlédnout za svým dlouholetým funkčním obdobím, byly chvíle, kdy se vše dařilo, ale byly i chvíle, kdy člověka přepadala beznaděj. Bez optimismu, naděje a nadšení by se tyto chvíle překonat nepodařilo. Není vždycky lehké myslet pozitivně. V zaměstnání i v soukromí se člověk musí umět vyrovnávat s nejrůznějšími vlivy. Někdy je jimi tak ovlivněn, že přestává myslet pozitivně a to je velmi nešťastné. Když začneme myslet negativně, pesimisticky, jsme negativně naladěni a blokujeme svůj pozitivní přístup k problémům. Přeji Vám všem, aby jste v sobě vždy našli víru, energii a sílu překonat problémy. Jsou lidé, kteří vědí co chtějí, a jiní, kteří to nevědí, protože ve skutečnosti ničeho určitého doopravdy dosáhnout nechtějí. Jinak řečeno : jedni sledují určitý cíl a vkládají do toho nadšení a horlivost, druzí nemají dost fantazie na to, aby si nějaký cíl vůbec dokázali představit. Mít cíl, vědět co vlastně chci, to není ani tak otázka vůle, jako představivosti a fantazie. V každém z nás dřímají netušené síly, které můžeme rozvinout jakmile je objevíme. Přeji Vám pevné zdraví, rodinnou pohodu, mnoho životních i pracovních úspěchů. Ing. Miluše Kubátová